Vesele Vanoce vsem!
Uz je to zase delsi doba, ale ten
cas tak leti… Tak, kde zacit…
Vsechno tady ted jede
v poklidu. Uzivame si prazdniny a toho, ze se konecne muzeme dospat a po
dlouhe dobe taky poznat co je to relax. Nase dny ted vypadaji asi tak, ze rano
vstaneme (asi kolem desate : ) ja si udelam kafe, Honza stále spi a ja uz
chytam bronz na balkone. Ano, pro ty kteri maji strach, mazu se tricitkou a
nekdy i padesatkou, takze no worries : ) Pak si udelame snidani (vestinou je to
Honza, kdo ji ma na starosti a verte nebo ne, vůbec se mu do toho nepletu : )
Ale musim rict, ze si s tim dost vyhraje. Pokazde mame něco jineho a vejce
uz umi na vechny mozne zpusoby. Po snidani jdeme nakoupit, nebo na plaz a
odpocivame. Vecer travime v restauraci, bohuzel na opacne strane, ale jde
to. Tento tyden jede Honza nonstop kazdy vecer a ja krome stredy taky, takze se
opravdu zacalo blyskat na lepsi casy. Vetsinou v praci koncime
v deset a pozdeji a jdeme spolu domu. Doma si poustime filmy (samozrejme v anglictine
bez ceskych titulku) a pak padneme do postele.
Musim se s vami podelit o
to, co mi tady dela velkou radost. Jsou to knizky. Nasli jsme tady bookshop
s milionem knizek, které byly vyrazeny z knihovny. Takovy sekond
hand. Je to tam uzasny a jedna knizk stoji asi dolar, takze jsem pravidelni
zakaznici. Za posledni mesic jsem precetla tri knzky a smele v tom
pokracuji dal. Po velmi dlouho dobe mam zase cas na cteni a je to bajecne. Poslední
knizku jsem si koupila z hecu. Znate to, chcete něco cist, ale nemate jasnou
predstavu co. V bookshopu jsem tehdy narazila na knizku Dear John. Obal
knizky me zaujal vic nez nazev ci autor : ) Byl na ni totiz Channing Tatum ze
stejnojmeneho filmu, ktery jsem videla par let nazpatek. Kdo nevi, tak si toho
herce vygooglujte, zejmena zeny pochopi : ) Kazdopadne jsme si rekla, ze si
knizku prectu. Včera jsem ji docetla a pak jsme se s Honzou podivali na
film. Co chci rict? Autor knihy Nicholas Sparks je podle me soucasny dobry
autor a ja ho tolik let prehlizela. Zjistila jsem totiz jak jsem castecne
omezena. Filmy jako Dear John, Vzkaz v lahvi a hlavne film Zapisnik jedne
lasky jsou totiž natoceny podle jeho knizni predlohy. Vite co to znamena? Ze
jsem dlouho nebyla z niceho tak nadsena a ze asi budu brzo novym
zákazníkem amazon.com, kde si objednam všechny jeho knizky : ) Dlouho me knizka
takhle nedostala. Je to zarazene mezi romance, ale podle meho nazoru trochu
chybne. Není to prvoplanove a ne vzdy vse konci pro ctenare happy endem. Ne
nadarmo se „Dear John“ stal jednickou mezi New York Times Bestsellers. Dlouhy
nadech – u této knizky jsem brecela dvakrat a to se mi uz dlouho nestalo. Takze
momentalne odchazim do práce o deset minut driv a jdu pred tim do knihkupectvi
porozhlednout se po dalsi davce Nicholase Sparkse.
Vzhledem k tomu ze opravdu
tady ca leti jako splaseny, tak jsem nestihla napsat souvisly prispevek. Jinymi
slovy, nyní je 23. 12. osm hodin vecer a my sedime pred skolou a chytame
internet. Snazime se stahnout aspon nejaky vanocni film. Na poradu dne je Laska
nebeska, Jak dostat tatinka do polepsovny a S certy nejsou zerty. Ano,
vime, existuje mnoho dalsich flmu, ktere bychom nemeli opomenout, ale kez
bychom si je na externim disku vzali s sebou ze? : )
Co se ale stalo noveho? Byla za
nami na ctyri dny kamaradka Lucka, ktera momentalne bydli v Sydney. Reknu
to asi tak, ze jsme za ctyri dny videli vice, nez za cele mesice tady. Byli
jsme na Byron Bay, v Brisbane a v parku Tambourine. Bylo to uzasne a
velmi osvobozujici. Po dlouhe dobe jsme se nadechli a taky zjistili, jak Cesi, kteri
tady ziji proste vedi : ) Po praci nas Lucka jednou cekala s bramboraka,
podruhe s ginem a tonicem : ) popravde, bylo to presne to co jsme
potrebovali. Lucka nam mimo jine povidala o Sydney a jedine co ted na blogu
mohu rict je, ze nikdy nevite co vam krizi cestu, nebo co se muza stat, aneb
vse je mozne : )
Surfari tady fakt existuji a vypadaji celkem sympaticky ne;)))
Uz bych asi podle vseho mela napsat
neco o Vanocich. Vite, ono je to odsud tezke. Neni tu zima (ne, ze bych si na
to teplo tady stezovala: ) a proste v plavkach to není ta spravna atmosfera.
A tak jsme koupili v nasem oblibenem obchode K mart umely venec za
pet dolaru a spoustu fialovych svicek (Terko, mela bys radost: ) a to nam
verte, nebo ne uplne staci. Nakoupili jsme spoustu dobrot a taky kureci, takze
vecer 25 (ano, tady to slavi takto. 24 je pro ne den jako kterykoli jiny) bude
bramborovy salat a rizky. A samozrejme vino a mozna si doprejeme taky nejake
bublinky.
Vsem bych takto chtela poprat
krasne Vanoce plne lasky a pochopeni pro druhe. Pod stromecek vsem zdravi a
stesti. Nechci tady psat takove ty klise, ale neodpustim s rict, ze
nezalezi co je pod stromeckem, ale to ze svatky travite se svymi blízkymi a
mate se radi. Nam tady chybi rodiny moc, ale verim, ze mi to honza vynahradi a
obejme me u Lasky nebeske a ja budu vedet, ze jsem dostala ten nejkrasnejsi
darek : )
A tak mejte radi sebe a ty druhe.
A az si pripijete na stedrovecerni veceri vinem, pivem, dzusem (ano, vim, ze
nekteri koji: ) tak se podivejte co vam vsechno zivot dal a vzal a podekujte za
to. A myslete taky na ty, kteri tady s nami uz nemohou byt…ale i tak jsou
s nami porad.
Hrejive Vanoce z Australie!
A.
PS: Mame v prosinci prazdniny,
to uz asi vite. Ale nevite, ze jsme delali testy na kurz FCE, ktery mame od
ledna a vysledek je ten, ze budeme delat dokonce vyssi level CAE. Jak to
dopadne, nechme se prekvapit… Mame z toho radost, ale taky se trochu
bojime : )
PPS: Jsem rada, ze jsem vas v tomto
prispevku nezatezovala informacemi z prace, jelikoz je tam vse pri starem.
A o tom snad az potom : )
