středa 30. dubna 2014

What? It´ s May?;)

Vazeni pratele, 

Ano, vim, ze je to uz dlouho a uz jste vsichni (alespon o nekterych jsme presvedceni) nedockavi na dalsi prispevek... Tak si to vezmemem poporadku!

Zkousky mame za sebou. Podarilo se nam vyklidit byt a vypulirovat tak, ze z toho prechazel zrak, ba co vic, vratili nam penize za zalohu, ktere byly rekneme si otevrene klicove;) Na dva dny jsme se prestehovali k ceske rodine, ktera nam ve vsem moc pomohla. Znali jsme se s nimi uz od zacatku naseho pobytu a mohli jsme u nich prespat dve noci do nasi dovolene a nechat si u nich velke kufry. Jsou moc fajn a byl to ficak, protoze se prestehovali do nadherneho baracku tyden pred tim, nez jsme se k nim nastehovali my. Co to znamena v praxi? Kolaudacka, grilovani a spoustu srandy s dalsima lidma;) navic jsme diky nim mohli zaridit spoustu veci, pujcit si od nich auto, nebo kola a dojet si kam potrebujeme, po ceste vyzvednout jejich deti ze skoly atd;) proste jsou to pohodari na nejvyssi urovni! Navic deti jsou uzasni a chteli po nas s Honzou abychom jim vecer cetli pohadky a povidali si s nima;) krasny pocit, pokud nekdo v zivote hodne specha, tohle je zaruceny lek na relax (teda pokud jsou ty deti tak hodne;).




Za dva dny jsme se vydali na letiste a hura na dovolenou;) ono to je vlastne vtipne, kdyz odjizdite z tepla od oceanu do jineho tepla k jinemu oceanu;) cesta do Kuala byla super. Byli jsme tak vycerpani, ze jsme celych osm hodin prospali! V Kuala jsme zjistili, ze musime preckat na letisti asi 4 hodiny. Co bylo ale nejhorsi? Nikde jsme si nemohli koupit nic k jidlu ani piti, protoze tam nebrali karty, ale pouze malajsia cmrdliky, ktere samozrejme bezne nemate. No, pak jsme nasedli do letadla s mistnima lidma na Lombok. My, dalsich 5 belochu a zbytek cele letadlo mistnich lidi. Bylo mi jich lito, protoze ocividne leteli skoro vsichni poprve a neumeli moc ani cist, protoze polovina z nich nenasla sedadlo... 

Prileteli jsme na Lombok, kde nas cekal taxikar a jeli jsme do pristavu, kde jsme auto vymenili za motorovou lodku a preplavili se na ostrov Gili Meno. Tak jsme malem omdleli! Za prve zizni a hladem a za druhe tim rajem!!! Nejkrasnejsi plaz, klid, slunce a jako bonus zadne motorove vozidlo. Na tomhle ostrove rozlohou asi 3 na 2 km jsou zakazana auta i motorky. Jedine na cem se tam muzete povozit je kolo, nebo kun;) 


5 dni na tomhle ostrove a nebude se vam chtit nikam! Zadny internet, cerstve ryby, pohoda! Poznatky odsud: pitna voda je na tomhle ostrove vzacnost, v koupelne tece pouze studena voda, ktera je navic slana;), jedine z ceho ostrov zije jsou turisti, uprosted ostrova je velke jezero, nenajdete tam osklive bungalovy, vsude je ubytovani krasne, jeden hotel je prehnany-aneb, potrebujete na tomhle miste televizi?;) blazni ty lidi! Posledni poznatek je alkoholovy! Da se tady usetrit mraky penez-pokud nepijete;) takze vecer ve dvou vyjde na skoro nic, ale kdyz si k tomu date pivo/vino, zaplatite jednou tolik. Co by na to Cesi rekli?;) my jsme si to zamilovali!!! Jupiii! Pro vasi predstavu se nas tam kazdy ptal, jestli jsme na libankach;) 


Vsuvka - od libanek nebylo daleko, protoze jsme se museli kvuli partnerskym vizum vzit. Teda jen na urade a neni to jako svatba. Je to jen papir, ze zijeme spolu. V Australii to plati stejne jako svatba, nikde jinde ve svete to neplati, takze klid;)

Za dulezity prvek musime povazovat cestu zpatky na Lombok. Seznamili jsme se s parem Holandanu, ktei bydleli vedle nas v bungalovu a jeli taky zpatky na Lombok. Svezli jsme se tedy s nimi a dali rec;) takze manzele, jsou spolu 40 let a jsou cerstve v duchodu, vic happy par jsem dlouho nevidela! Co je ale dulezite: Walter se narodil v Indonesii a v osmi letech se prestehoval s matkou do Holandska. Zbytek rodiny zustal na Jave a on do Indonesie jezdi s manzelkou Rouline skoro kazdy rok! Takze po ceste to zacalo, my vam vsechno ukazeme, poradime;) hned vecer jsme sli spolecne na veceri, Walter nam objednal jidlo (nemeli jsme ani tuseni co budeme jist, ale namitky ze si vybereme jidlo sami neexistuje). Nejlepsi vecer za posledni dobu, uplne jednoduche veci jako vodni spenat s cesnekem atd! Mnam! Navic oba jsou strasne pozitivni lidi a maji se tak krasne radi, ze je musite zboznovat! Ukazali nam i sve vnucky a Rouline si postezovala, ze by uz i driha dcera mela mit deti a ze se k tomu stale nema;) 



Dalsich 5 dni jsme prakticky stravili s nimi a bylo to nejlepsi! To je tak kdyz jsme si sli pujcit skutr na tyden a Walter cenu snizil skoro o polovinu, protoze samozrejme mluvi mistni reci a to v anglictine nikdy takhle neusmlouvate. Ukazali nam ty nejlepsi mistni restaurace, kde nebyl ani jeden turista, povidali jsme si o historii (tady se citil blazene vic Honza priznavam;) a bylo to strasne prima! Podnikli jsme s nimi turu na vodopady, ktere jsme nakonec nenasli ani po absolvovani dvouhodinoveho vyslapu po skalach a dzungli, kdy Walter s Rouline zkonstatovali, ze to byl jejich fyzicky limit protoze meli na nohou zabky;) ale nasmali jsme se tak, ze si neumite predstavit;) hlavne kdyz teda slezete dolu a mistni typek dole vam rekne, ze nekdo otocil ceduli a ze jsme minuli spravnou stezku;)))



Lombok byl proste uzasny! Urcite doporucuju na libanky nebo na rekax bez signalu s knihou v ruce. Priroda je nedotcena a budete se rozmazlovat mistnim jidlem, ktere nikde jinde tak dobre neuvari;)



...velky skok a jsme v Sydney! Po prijezdu z Lomboku jsme si sbalili vsechny svestky a vydali se na kratky let do Sydney. Po priletu jsme prospali skoro dva dny a pak jsme sli objevovat mesto.

Sydney je krasne mesto plne parku a kdyz jdete malinko z centra, najde se tu hodne zelene. Prvni pohled na operu - to je tak mala?;) fotku jsme si udelali stejne jako milion dalsich turistu;) za 6 tydnu tady jsme se byli podivat po centru, okoli a na Bondi beach, kde jsme si dali fish and chips a pivo;) po dlouhe dobe v restauraci;) krasna plaz, ale musim konstatovat, ze po 7 mesisich na Gold Coastu je Bondi malinka plaz, ktera by na GC nemela ani jmeno;) to me tak kdyz bydlite u oceanu se 40 km dlouhou plazi a pak vam je vse male;) nevim, co budem rikat treba na Chorvatsko;)))

Jinak co se tyce prace, tak to nebylo lehke, ale zvladli jsme to. Honza pracuje ve dvou restauracich jako cisnik a ja pracuju v restauraci jako hosteska a pak prodavam v obchode s oblecenim pro deti;) to je moc hezka prace, protoze lide tam chodi pozitivne naladeni a shaneji vetsinou darky pro cerstve narozene deticky atd. Je to tam moc mile a kolektiv je tak skvely. 

Skola je zajimava, ackoli me to stalo iphone, ktery mi nejaka spoluzacka ukradla na zachode, kde jsem ho nechala minutu v kabince... Ti, kdo maji iphone chapou, ze momentalne zpatky s blackberry celkem zapasim a hlavne vsechny ty veci co jsme v telefonu mela;( no je to zkratka pech a dost me to vzalo. Navic to byl darek od Honzy a nemela jsem ho ani rok;( smad tedy nekoho udela stastnym... Nen tak na okraj jsem si dva dny pred tim na nej koupila novy kryt a folii, takze nastavajici majitel to ma vsechno v pucu...

Jinak tady zacina podzim, je to krasny, listy jsou barevny, trava je porad zelena a kazdy den sviti slunicko. Typicke pocasi, kdy ve stinu vam je zima a na slunicku teplo;) doma je ale zima a tak me to stalo uz teple pyzamo a zupan;)

To je tak asi vsechno, co vam mohu zatim rict;)

Mejte se krasne a napiste nam jak se mate. Chybite nam. 

A.